Upíří sestry 37.Viktorie

17. listopadu 2015 v 22:18 | Viktorie |  Upíři sestry
Ahoj, mám pro vás další kapitolu. Je celkem neobvyklá a zvláštní, tak se snad bude líbit.
Přidávejte komenty. A prosím hlasujte v anketě. Ale teď ke kapitole.
Viktorie

Seděla jsem na zadním sedadle a dívala se z okna. Když auto zastavilo, otevřela jsem dveře, abych se podívala ven. Rosaly se šla podívat do malého obchodu u pumpy a Jasper šel asi pro palivo, jen jsem ho zahlédla, jak vystoupil. Vylezla jsem z auta a zavřela za sebou dveře. Témeř nikdo kolem nebyl. I když na malém parkovišti stála asi ještě čtyři auta, ale nevypadala tak nově a draze, jako to kterým jsme přijeli my. Prohlížela jsem si ulici a přemýšlela, kde jsme.
Rosalie se vrátila z obchodu. A zamířila ke mně. Měla jsem pocit, že ví na co myslím. Ohlídla jsem se na auto a zkontrolovala, jestli jsou zavřená okna. Opravdu tušila, na co myslím, přišla ke mně.. ,,Jsme v Lincolnu, pokud tě to zajímá.." Oznámila mi. ,,Tak co, půjdem?" Ozvalo se za námi. Lekla jsem se a ohlídla ,,Za chvíli." Jen přikývl. ,,Můžem se jít projít do města.." Navrhla Rose. ,,Jo, to je dobrý nápad.. Ale nezapomeň zamknout auto.." Podívala se na mě způsobem: ,,Tak na tohle opravdu nezapomenu." Usmála jsem se. Taky se usmála. ,,Kam půjdeme?" Zeptal se Jasper. Pokrčila jsem rameny ,,Nějaký nápad Rosali?" Pousmála se. ,,Věčná svoboda.. Můžeme jít na nějakou párty." ,,Tam asi budou lidi.." ,,S tvýma očima něco provedem.." Řekla při pohledu na město. ,,O to nejde.." ,,A budeš se muset ovládat.." Dodal Jasper. ,,Když budu mít rudé oči, tak je vyděsím a když je budu mít černé, tak je zabiju." Řekla jsem skoro šeptem. ,,Nejspíš neznáš kontaktní čočky." Řekl Pobaveně Jasper. ,,Ty by ti mohly pomoct." Přikývla Rosaly ,,Znám, jen mám obavy že bych je nesundala." Zasmála jsem se. ,,Myslím, že tyhle obavy jsou zbytečné.." Pousmála se. Rozhlédla jsem se. Jasper mi podal malou krabičku. ,,Vem si je, jsi moc nápadná." ,,Díky" Vzala jsem krabičku a sedla si do auta. ,,Projedeme město autem, není to zrovna maloměsto." Nasadila jsem s kontaktní čočky a párkrát zamrkala. Ségra mě pozorovala. ,,Zelené ti sluší.. Jak se cítíš?" ,,Takové oči jsem kdysi měla.. No jde to.." ,,Já vím.." Usmála se. ,,,Ale ta rudá prosvítá, takže jsou spíš zeleno hnědé s nádechem do červena." ,,Lidé nepočítají s tím, že by někdo chtěl zamaskoval červené oči." Řekl pobaveně Jasper. ,,Vím." ,,Nedohadujte se.." Přerušila nás ségra. ,,Já se nedohaduju.." Pobaveně se usmívala. ,,To vidím.." ,,No.."
,,Jsme tady." Oznámil nám Jasper. ,,Fajn" Řekla jsem a podívala se z okna. ,,Jdem." Řekla a vystoupila z auta, brácha ji následoval. Taky jsem vystoupila. Před námi byl městský dům, bylo jasné, že je v něm nějaká oslava nebo párty, díky svým upířím smyslům jsem mohla slyšet i hudbu zevnitř. Byla půlnoc. ,,Tak co? Jdem se bavit?" Usmála se Rosaly. Přikývla jsem. ,,Jistě.." Pousmál se Jasper a dal si na hlavu svůj klobouk, který nosil, když byl ve válce. Nebo spíš jemu podobný. Zamrkala jsem ,,nejsou ty čočky nepřirozené?" ,,Právě že ne. Normálně mrkej a bude to v pohodě." Ujistila mě Rose. A brácha jen dodal. ,,Hlavně se ovládej a nikoho nekousni.." ,,To... bude... v pohodě." Váhavě jsem odpověděla. ,,Tak jo. Jdem." Řekl ještě. Rosaly jen tiše šeptla. ,,Vítej svobodný světe mladých dospělých.." Usmála jsem se a mrkala. ,,Vidím rozmazaně.." ,,Jakto?" Otočili se oba najednou. ,,Jen nesnáším čočky.." ,,No, budeš to muset vydržet.." Pokrčila rameny. ,,A potom už jen pít krev zvířat." ,,No já... Jaksi.." ,,Co?" Sledovala mě témeř bez hnutí. ,,No.. Em.. Ty zvířata jsou nevinné a lidi zabíjím, jen ty co nesnáším, nebo ty divné.. Zvířata taky ale spíš ty predátory.. Ale jen někdy.." ,,Já tě chápu, ale takhle se aspoň budeš moc pohybovat mezi lidmi, budeš se moct ovládnout.." Dívala se stranou a mluvila téměř smutně. ,,Promiň.." Omluvila jsem se. ,,Za to nemůžeš, je to hrozné. A my s tím nemůžeme nic dělat.. Ta krev mi tak chybí.." Dívala se kamsi do dálky, ale pak otočila hlavu. ,,Jdem?" ,,Ano."
Víc slyšet nepotřebovala, jednoduše se vydala k otevřeným dveřím domu, šla jsem za ní. Vešli jsme dovnitř, bylo to tam moderní a luxusní. Ani mě to neudivilo, Rosaly ví co hledat. Bylo tam dost lidí. Všude byly malé černé židle a vzadu malý prostor. Prohlížela jsem si místnost a párkrát mrkla. ,,Bavte se.." Řekla s typickým úsměvem Rose a vydala se k baru. Stála jsem bez hnutí. Jasper se ke mě lehce naklonil. ,,V pohodě Viktorie?" ,,Celkem jo." Odpověděla jsem a udělala krok v před. ,,Mám být s tebou? Pro začátek, aby sis zvykla na toto prostředí?" Zeptal se. ,,Raději ano, jestli budeš tak hodný.." ,,Dobře.." Mírně se jakoby uklonil. ,,budu" Sledovala jsem Rosaly a lidi. Přinesl mi skleničku s něčím, co jsem považovala za šampaňské. ,,Děkuju, asi by bylo divné, kdyby jsem se nepokoušela chovat 'jako člověk'" Zvýraznila jsem 'Jako člověk' a naznačila uvozovky. ,,To by bylo." Přisvědčil.
,,Potom by jsme měli jít tančit, jinak by to ostatním skutečně přišlo divné.." ,,Ten tanec by jim mohl připadat taky divný.." Dodala jsem. ,,Ani ne, vidíš támhle, přišel DJ bude organizovaná hudba." Pousmál se. ,,Navíc nehodlám tančit něco co se tančilo, když nám bylo osmnáct.." ,,No.. Nic jinýho neumím.." ,,Vlastně, ehm, styl tance co se tančí teď je tak trochu, až směšně jednoduchý, vlastně můžeš se při nejhorším na parketě jen vlnit, nemá to skoro žádná pravidla, je to jedno. Svět je teď tak trochu hodně svobodný.." Vysvětloval klidně, ale tiše. ,,Svět je divný.."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama