Upíří sestry 28. Rosalie

23. září 2015 v 20:19 | Rosalie |  Upíři sestry
Ahoj, boj z pohledu Rosaly je tady. Snad se vyjasní některé věci z předchozí kapitoly a bude se vám to líbit.
Čtěte, bavte se a hlavně KOMENTUJTE. :)
Rosalie

Předmluva (?):
Edward se na mne podíval a Viktorii už nedržel. Chtěla jsem mu ublížit, podívala jsem se jestli je Viktorie v pořádku. A šla si s Edwardem vyřídit účty.
To přerušil déšť. Začalo docela slušně lít a přihnala se i bouřka. Déšť mi vadil, bouřka, ta ani ne. Když je bouřka bez deště hrajeme baseball. Celkem psina. Jeho můj nejoblíbenější sport. I když pod jiným názvem, softball. Chtěla jsem se vytratit, ale byla jsem obklíčena. Navíc Viktoriie byla v nebezpečné situaci. Můj milý bratříček jí ovládal emoce, takže byla prakticky jako na mol. A Emmet s Esmé ji drželi aby náhodou nezdrhla. Šla jsem k ní, nechtěla jsem aby jí ublížili, už to co jí dělal Jasper nebylo zrovna moc milé, vždyť je to i jeho sestra. Postavila jsem se k ní v obranném gestu, sice to ostatní moc nehráli na vědomí, ale, věděli, že já jim budu bránit, když zaůtočí.
Trochu jsem vyděsila Esmé, couvla ale, pevně držela Viky, takže si asi neuvědomila, že ji vezme sebou. Snažila jsem se jí odstrčit a osvobodit Viky, ale nedařilo se mi to. Tak jak se tu má pak všechno uklidnit?


Když mne Edward uviděl, skutečně Viktorii pustil. Chtěla jsem mu opravdu ublížit a vydala jsem se k němu s nenávistivým pohledem. Krátce jsem se na ni podívala, jestli je v poho. Byla, celkem. ,,Ale ty nebudeš." Pomyslela jsem si při pohledu na Edwarda. Chtěla jsem mu ublížit, ale ucítila jsem ostatní, byli blízko a blížili se.
Znovu ji chytli. A držel ji pevně. Zasyčela jsem a vrhla se na něj aby jsem ho odtrhla od Viky. Další komplikace byla, až k smíchu, že se probrala ta Isabella Swanová. A htěla pomoct Edwardovi. Jednoduše jsem ji odstrčila a ušklíbla se. ,,Člověk.."
Pozorovala jsem ho jak se snaží vykroutit z mého sevření. Viky pravděpodobně těkavá očima mezi námi a ostatními upíry. A Bella zírala ze mne na Viktorii a zase zpět. Byla určitě dost kolejená.
Cullenů nás obklíčili. A Emmet dokonce i zaůtočil. Sice mne to nepřekvapilo, ale musela jsem pustit Edwarda aby mne nepřeválcoval. Začalo pršet a déšť se změnil v bouřku. ,,To mi ještě chybělo" Pomyslela jsem si. Kousek od nás uhodil blesk do stromu, ale ten nevzplál. To mají i stromy hromosvody? Déšť byl strašně protivný a nejradši bych byla někde uvnitř a tohle vyřešila jinak. Ale šlo to? Nikoliv, aspoň s Edwardem ne.
Zavrčela na ně, ale to ji nepomohlo - drželi ji ještě pevněji než předtím. Jasper na ni používal ovládání emocí, takže byla jako na mol. Nechala jsem Edwarda a šla k ní. V obranném gestu, které moc nebrali na vědomí jsem byla rozhodnutá jí bránit a pomoct jí. Trochu jsem vyděsila Esmé, couvla ale, pevně držela Viky, takže si asi neuvědomila, že ji vezme sebou. Snažila jsem se jí odstrčit a osvobodit Viky, ale nedařilo se mi to. Držela ji moc pevně.
Viktorie udělala něco, co jsem jí zrovna k dobru nepřičetla. A taky by to nesouhlasilo s mírovým jednáním. Usmála se na tu lidskou holku stylem 'kousnu.' Vyděsilo mne to. Jestli to myslí vážně a udělá to. Edward nebude mít žádné zábrany. Ale nad výrazem Belly mi zacukaly koutky.
Esmé, Emmet a Edward se snažili dostat jí ke stromu, to nebylo dobré, chtěli ji uvěznit. Rozhodla jsem se jednat iracionálně a do všech tří vrazila a oni ji pustili. Viky byla volná, i když na chvilku. Při mém pokusu se mne pokusil chytit Jasper, ale nepodařilo se mu to.
Můj nový problém se objevil okamžitě. Viktorie jako v transu zírala na Bellu. Nic jiného ji nezajímalo. Dostala jsem strach, ne bylo to jen zděšení. Chápala jsem kam tím míří a že se neovládne. ,,Ať tě to ani nenapadne.." Zavrčela jsem jí do ucha. Nebrala to na vědomí.
,,Já vás varuji, pusťte mě,.." Řekla a dál se dívala na Bellu. Ignorovali ji. ,,Viky.." Z mého hlasu asi zazníval děs ale snažila jsem se ji uklidnit. A upoutat pozornost. ,,nedělej to." Začala se vzpouzet a snažila se jim vytrhnout. Moje reakce byla automatická, pevně jsem ji chytila a otočila k sobě. ,,Viky" dívala jsem se jí do očí, aby pochopila, že to skutečně nemůže, aby jsem odvedla její pozornost a ona se zklidnila. ,,nedělej to. Pojď, půjdem pryč." Snažila jsem se jí přesvědčit.
Dívala se do prázdna, nic a nikoho nevnímala. A já už se na nic nemohla, jen jsem na ni zírala. ,,Vypadni" Křikla na Bellu a dál na ni zírala. Já jsem sebou trochu trhla, ale stejně mne to nijak zvlášť neprobralo. Udivilo mně, že ji poslechla. Ale vzala to kolem ní. V očích všech kolem i v mích se objevila panika. Bella ji vyzvala na souboj.
Nevěřícně na ni vytřeštila oči. Nevěděla co dělat. Chytila jsem ji za paži, aby tu výzvu nepřijala. Ale ona se vytrhla a udělala přemet. Chytlila ji, ale Edward ji pověsil do vzduchu. Pak udělala něco nad čím jsem skoro povytáhla obočí. Kousla ji do ucha a nechtěla pustit. Vyjela jsem a úplně mě to přimrazilo na místě. Ostatní se ji snažili odtrhnout, ale ona držela. Probrala jsem se a začala ji lechtat. Chtěla jsem ji jen zabavit. Moc ji to nelechtalo, ale zdržela jsem ji.
Vytrhla se, ale Edward ji už znovu nechytil. Aspoň něco. Trochu úleva pro mne, aspoň teď.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama