Upíří sestry 12. Rosalie

10. července 2015 v 23:13 | Rosalie |  Upíři sestry
Takže 12. kapitola, vím že je trošku později, ale je zas trochu delší a myslím, že i zajímavější. Prosím všechny, kteří navštíví blog, přečtou si kapitolu, nebo dokonce i všechny, aby zanechali komentář. Vím, že návštěvnost blogu je, jen se nikdo nechce ozvat, nikdo nechce první komentovat.
Takže kapitola odemně.
Rosalie

Stála jsem vedle hromady listí a sněhu. Na ní stál Edward a netvářil se nijak přívětivě, zůstávala jsem chladná. Cítila jsem ještě někoho, tak blízko a však nevěděla jsem kde. Najednou se z hromady ozval hovor, nebo spíš přímá souvislá věta. ,,Vypadni ze mne!" Ten hlas jsem poznala. Moc dobře známý hlas, Viktorie. Hned na to ta jistá osoba vylezla z hromady a uviděla mne. ,,Rosaly" Vydechla. A já jsem jí oplatila stejně. ,,Viky"
Nemohla jsem si nevšimnout Edwardova výrazu, pozoroval ji nebezpečným pohledem. Chtěla jsem ji upozornit, aby nedošlo k rvačce. Ale on mě se slovy předběhl. ,,Viktorie, ty jsi mě chtěla zabít!" Vykřikl a popadl ji za ruku. ,,Nechtěla, jen jsem.." Vykoktala ze sebe. ,,Nech ji už konečně na pokoji..." Zavrčela jsem na něj. ,,Proč jsi mě chtěla zabít!?" Vypálil na ni otázku. ,,A jakým právem jsi mě shodil ze stromu?" Odpověděla mu otázkou, stejně nepříjemnou. ,,Edwarde vypadni" Připomněla jsem mu svou přítomnost. ,,Nech mě, ona si začala.." Ohradil se. ,,Jako malé dítě" prolétlo mi hlavou. ,,To není pravda." Vložila se do našeho rozhovoru Viky. Sedla jsem si na zem a nedávala najevo své city, nebo jsem se aspoň snažila je nedávat najevo. Ozval se Edward. ,,Jsi necitelná." To byla pro Viky poslední kapka do poháru trpělivosti, který právě přetekl. ,,Hele, jestli mě chceš dohnat k vzteku, tak pokračuj.." Vyprskla na něj. Edward pokračoval. ,,Fajn. A naprosto netolerantní, prolhaná a zlá." To bylo moc i na mne. ,,Zklapni už konečně." Tišeji jsem ho varovala. To už Viky nevydržela a vystartovala na Edwarda a shodila ho na zem.
Ucítila jsem upíra, byl to Jasper. Pozoroval nás skovaný za stromem. Nepřátelsky jsem pozorovala Edwarda, věděla jsem, že zase leze ségře do hlavy. Chtěla jsem odvést jeho pozornost, v nejhorším případě se s ním i poprat. Viktorie nechala Edwarda být, asi si všimla Jaspa. Všimla jsem si, že začíná sněžit, ale bylo mi to celkem jedno. Jasper vysílal k Viky emoce, chtěl ji tím ovládnout, ale ona je obracela zpět. Chvíli hypnotizovala Edwarda, aby ji nechal na pokoji, ale nedařilo se jí to.
Najednou na chvilku ztuhla, pochopila jsem že je něco špatně. Podívala se na mě a já věděla, co je špatně. Její obvykle tmavě rudé oči byly černé. Měla žízeň. Moc dobře jsem věděla, že je tu člověk, jen jsem si nebyla jistá, jestli se ovládne a ten člověk se nestane její kořistí. Viděla jsem na ní že se snaží odolat. Otočila se na opačnou stranu, aby ji to tolik nepřitahovalo. Jen jsem se rychle podívala na Jaspera, aby i on pochopil, co se děje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama